Dlouhá trať

Skvělé, skvělé, skvělé!Nevím, kde jsem byla, když Viktorie Hanišová vydávala předchozí knihy, ale odteď přesně vím, kde budu při vydání té další: budu stanovat před knihkupectv...

Až moc ždímačka. Skoro na sílu. Až najednou člověk necítil nic, i když by asi mohl, kdyby to bylo pojaté jinak....

4,5*...

Já vám nevím...pořádně se mnou dokázala zacloumat pouze jediná povídka. Samozřejmě Hanišková píše dobře, ale cítím se dost podobně jako po dočtení Rekonstrukce. Uvidíme, co přij...

Dočteno před týdnem. A teď si nevzpomenu ani na jednu povídku. Moje paměť je fakt neskutečnej cedník.Ale pamatuju si, že Viktoriino psaní bylo opět velmi emočně náročné, velmi depresi...

Povídková kniha – kniha plná úzkostí, depresí, strachu. Život se někdy zastaví a musí se zastavit i člověk, aby si to uvědomil a rozhodl se, jak dál, nebo zda už to dál nejde...Po t�...

DOPORUČUJI NEČÍST, POKUD SE NECÍTÍTE PSYCHICKY V POHODĚ. To jen tak pro jistotu. Jinak je to prostě téměř perfektní, jako zbylé knihy autorky. Některé povídky ve mně budou ležet ješt...

Mezi spisovatelkami vládne v současné české próze triumvirát Mornštajnová, Lednická, Hanišová. Zatímco první dvě spisovatelky prozkoumávají "jen" temná zákoutí lidské duše, a to ...

Hanišová psát umí, o tom není pochyb. Umí ve čtenáři vyvolar zvláštní tíživý pocit a obavu z toho, co bude v ději dál.Bohužel Dlouhá trať trpí tím, čím většina povídkových ...

Z celkově 7 povídek se mi vyloženě jenom jedna nelíbila. Povídka Zbytečný člověk mi přišla zdlouhavá a nesedla mi. Ostatní povídky bych potřebovala jako samostatné knihy. Tolik stresu...